Média v nedávné době informovala o ukončení úsekového měření na opravovaném úseku D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou, přičemž žádné námi sledované informační kanály (mimo D-FENSe) se nezamyslely nad účelností tohoto opatření a jen papouškují obecná oficiální vyjádření, která se nezakládají na faktech, ale dojmech. Například: „Nehody v uzavírkách nebo v jejich blízkosti jsou častým důvodem dopravních komplikací na nejvytíženější české dálnici. Právě na těchto citlivých místech se mají zařízení pro měření postupně objevit. Silničáři si od nového opatření slibují kromě zvýšení plynulosti provozu i zvýšení bezpečnosti lidí pracujících na opravě dálnice.“ Tak pojďme na to:

Podle sčítání dopravy z roku 2010 inkriminovaným úsekem projede 40.000 aut denně. Pokud v měřeném úseku naměřily radary 80.000 rychleji jedoucích vozidel, pak se za 45 dní jedná o 4,4 %, což už zdaleka není tak šokující, jako uvedených 80.000 vozidel.

Od 1.6.2016 do 31.10.2016 se ve zúženém úseku událo 12 dopravních nehod (přičemž za 153 dnů tudy projede cca 6.120.000 vozidel).

Je to hodně, nebo málo?

Za předchozích 5 měsíců, tedy před úsekovým měřením, od 1.1.2016 do 31.5.2016 se zde odehrálo 14 nehod; předchozí rok, od 1.1.2015 do 31.10.2015, ať porovnáváme stejné časové období, se zde odehrálo také 12 nehod, rok předešlý přitom jen nehody 2.

d1-1

Protože se jedná o velmi nízké počty, významně záleží i na tom, jak přesně si úsek definujete. Pokud budete sledovat úsek D1 jen mezi kříženími se silnicemi 23 a 386, vyjdou čísla trošku jinak, dokonce s vyšší nehodovostí v době měření, ale i tak bez průkaznosti jeho vlivu měření – velká část nehod se odehraje na nájezdu na dálnici – vizte interaktivní mapu.

d1-2

Bez ohledu na dojmologii, úsekové měření tedy nepřineslo žádné měřitelné snížení nehodovosti v opravovaném úseku; jízda vyšší rychlostí v předchozích období („Řidiči tam sundali nohu z plynu. Podle statistik zhřešili jen tři ze sta,“ podtrhl Neřold.) nebyla více nebezpečná a sloužila pouze jako selektivní výběr dodatečných daní („Miliony za pokuty zůstanou v městských kasách. ‚Použijeme je na nové přechody a dětské dopravní hřiště,“ prozradil Blesku starosta Rosic Jaroslav Světlík.‘“)

Pokud již vyzvali 35.000 řidičů, aby se dostavili k projednání přestupku, jen polovině by byl přestupek prokázán a průměrný viník zaplatil 1.000 Kč, do pokladny Rosic by tak mohlo přibýt 18 mil. Kč. A to navzdory Alzákovi, po jehož zásahu je průkaznost měření jednoduše právně napadnutelná. Náklady na vybudování systému přitom byly 1,7 mil. Kč (jak už to bývá, zasponzorovali to občané prostřednictvím daní).

Každopádně je smutné sledovat morální úpadek obyvatel obcí, kde si zvolili starostu, který se pod nejrůznějšími záminkami ohýbá paragrafy, aby naplnil obecní kasu na úkor řidičů. Rosice jsou v tomto přímo exemplární příklad.

Pro spolek Brno autem napsal Oldřich Peprla.