Já a moje žena pocházíme z Maďarska a do Brna jsme se přestěhovali za prací v roce 2015. V zaměstnání se dorozumíváme anglicky, průběžně se učíme česky a postupně začínáme rozumět, i když je čeština pro nás opravdu těžký jazyk. Bydlíme v Králově Poli, poblíž lužáneckého parku. Auto využíváme často a přestože se nenacházíme v úplném centru, míváme obtíže se zaparkováním poblíž domu. Jako nerezidenti to máme o to složitější. Rád bych se s vámi podělil o naše zážitky.
Zákaz stání na místě někoho jiného
Na naší ulici se parkuje v jednosměrce po obou stranách: vpravo na parkovacích zálivech a vlevo podél chodníku. Navíc vídám parkovat různá auta u rohu ulice na rozšířeném chodníku. Není tam značka, že by to bylo vyhrazené parkovací stání, pouze čáry na zemi.
Jednou jsem marně hledal místo k zaparkování, tak jsem využil tohle jedno volné místo. Další den jsem na autě našel přilepené dva lístečky se vzkazem od místních v češtině, kde se psalo, že tam nemám co dělat, protože to není moje místo k parkování a že když tu mé auto uvidí příště, tak ho nechají odtáhnout. Dokážu přijmout, že tu jsou zažitá nějaká pravidla a nerad bych se dohadovat s někým, kdo považuje část veřejného chodníku za vlastní. Stačilo by mi příště dát vědět nějakou milejší formou, bez lístečku přilepeného lepidlem, které se špatně oddělává z čelního skla.
Pozor na značky
Nejpodivuhodnější věc na parkování v Brně je zvláštní systém čištění ulic. V naší zemi, ani jinde ve světě jsem nezažil nic podobného, že by se čistilo čtyřikrát do roka.
Naneštěstí jsem se s tímhle systémem seznámil až poté, co mi odtáhli auto. Musím uznat, že jsem se v tu chvíli víc radoval, že mi můj vůz nikdo neukradl, než abych byl naštvaný kvůli tomu odtažení.
Fakticky jsem si předtím všiml, že nám přibyly značky se zákazem stání, nevěnoval jsem jim však dostatečnou pozornost, protože byly postavené na opačné straně ulice, než jsem parkoval. Podle mě to je dost matoucí a obávám se, že nejde pouze o čistotu ulic, ale že za tím bude i výnosný byznys.
Bezpečné parkovaní
Všímám si toho, že v okolních ulicích je méně parkovacích stání, než by bylo potřeba. Lidé se snaží využít veškeré možné místo. Občas se mi zdá, že ulice jsou příliš úzké na to, aby v nich mohla auta parkovat po obou stranách. Když jimi projíždím, dělí mě od stojících vozidel centimetry. Je proto důležité parkovat opatrně a někdy i zaklapovat zrcátka.
V průběhu dvou týdnů se mi stalo, že mi někdo odřel jednu stranu automobilu a také krátce poté úplně utrhl zrcátko. Domnívám se, že to mohlo být způsobeno průjezdem popelářského auta. V úzkých uličkách se popelářům špatně manipuluje a nemusí si být vědomi škod, které napáchají. Každopádně je to mrzuté.
Ákos (z angličtiny přeložil Pavel Mises)