Téma přesunu nádraží považujeme za brněnský evergreen a jsme už dost unavení z nekonečných hádek o tom, kam (a jestli vůbec) nádraží přesunout. Dobře si pamatujeme diskuze kolem roku 2002, kdy všichni počítali s tím, že nové nádraží bude stát nejpozději v roce 2015, a sledovali jsme různé průtahy, které způsobily, že nemáme ani nové nádraží, ani peníze vložené do jeho přípravy. Byli bychom rádi, kdyby nové nádraží stálo co nejdříve, přičemž volba umístění by se měla odvíjet od závěrů z odborných studií.

Uznáváme, že to není úplně naše téma, na kvalifikovanou oponenturu tu jsou jiní. Jsme si však jistí jedním: referendum, které se konalo v říjnu 2016, nebylo vůbec povedené a Brňané to rozpoznali a potrestali zelenou skupinu „pro centrum“ nízkou účastí. Byl nám doručen e-mail od hlavního pořadatele referenda Jakuba Patočky, jehož úplné znění publikujeme. Je to úžasný pohled do duše zeleného aktivisty.


Milí přátelé,

obracím se na Vás ve věci dalšího postupu k tématu brněnského nádraží. V první reakci na výsledky referenda jsme je označili za strategické vítězství: tedy vítězství, které samo ještě nezaručuje dosažení cíle, ale podstatně nás k němu přibližuje.

Kampaň a její výsledek je i s odstupem možno hodnotit jako střízlivý úspěch. Před třemi lety jsme začali sbírat a nakonec i nasbírali potřebné množství podpisů. V roce 2014 jsme přispěli ke konci éry Romana Onderky. Zvítězili jsme proti obstrukčnímu postupu magistrátu u soudů. V roce před referendem jsme měli i vinou velmi omezených zdrojů pomalejší nástup, ale skvělých posledních pět až šest týdnů.

Kampaň fungovala přesně tak, jak jsme si ji naplánovali. A osvědčila se:

  • Měla správně postavený příběh, zaměřený na sociální otázku.
  • Správně označovala a definovala protivníka: šíbry kolem ODS.
  • Správně definovala také cílovou skupinu: většinový volič.
  • Podařilo se získat širokou a pestrou paletu spojenců.
  • Příkladně výrazná byla vizuální stránka kampaně.
  • Výborně fungoval výlep.
  • Vznikla velmi dobrá videa.
  • Kampaň provázely slušné akce ve veřejném prostoru.
  • Vydali jsme opravdu kvalitní referendové noviny.
  • A famózní byla terénní práce dobrovolníků ve finále kampaně.

Dopustili jsme se samozřejmě i chyb, ty ale nerozhodly o výsledku. A lze se z nich poučit propříště:

  • Na prvním místě musím uvést promeškaný termín odevzdání členů komisí: v týmu chyběl někdo, kdo by hlídal právně- administrativně stránku kampaně.
  • Za druhé bylo chybou, že jsme si nechali komunikaci napíchnout protivníky: příště je třeba důsledněji dbát o zabezpečení.
  • Za třetí v týmu by měl pracovat expert na mediální práci a sociální sítě.
  • Za čtvrté otázky musí být příště formulovány mnohem jednodušeji – a právně závazný výklad obsahovat až jako doplněk v závorce.
  • A konečně za páté: Zbytečně jsme si komplikovali život vysvětlováním rozdílů mezi nádražím v centru a nádraží Pod Petrovem. Dělali jsme to z ohleduplnosti k Žít Brno, která stejně k ničemu nebyla, takže příště je správné už na ně nedbat a prostě trvat na koncepci nádraží v centru.

Základní příčiny, že referendum skončilo nezávazným výsledkem, byly mimo náš vliv. Vinu za to nese vedení města, rovným dílem primátor Vokřál a Žít Brno. Od lidovců se jiné chování totiž čekat nedalo. A Strana zelených naopak byla spojencem nejpříkladnějším.

Petr Vokřál se vylhal z odpovědnosti, kterou na sebe vzal před volbami jednoznačným příslibem podpory referenda. Žít Brno zase zcela selhalo ve své roli subjektu slibujícího změnu politické kultury.

K systémovým příčinám nezávaznosti referenda patřilo také to, že levice v Brně je v totální krizi: ani v opozici vůbec nehájí zájmy svých voličů. A svou roli sehrál rovněž sesuv mediálního prostředí: MFD a LN jsou dnes už jen sofistikovaný stranický tisk, Rovnost je v rozvratu ekonomickým uškrcením, držely se tu jenom veřejnoprávní média: v příští kampani doporučuji komunikovat jen s nimi, s ČTK a s internetovými alternativami.

Otázka všech otázek nyní tedy zní: Jak dál? Základem všeho je udržet hnutí a iniciativu.

Prvním krokem musí být dopis Vokřálovi: odmítnout již předem studii proveditelnosti jako studii PODVEDITELNOSTI a oznámit mu, že pokud město navrhne přesun bez schválení občany v referendu, zahájíme sběr podpisů za referendum konané se sněmovními nebo s prezidentskými volbami.

Dále je vhodné pořádat jednou za měsíc/za šest týdnů akci, přednáškovou či debatní, nejlépe v některém ze spřízněných divadel.

A konečně je nutné najmout na půl úvazku člověka: máme ho, je to koordinátor brněnské skupiny Hnutí DUHA Radek Kubala – a na nás je, abychom se složili na studentský půl úvazek alespoň deset tisíc kč měsíčně.

Na tomto místě v úplném závěru je třeba zastavit se u mé osobní úlohy: v kampani už nebudu pokračovat v hlavní roli. Dělal jsem, co jsem mohl, výsledek mám za slušný základ pro další práci. A dal jsem věci, co jsem v danou chvíli mohl: síly, prostředky, zkušenosti, um.

Nebudu pokračovat v hlavní roli proto, že nyní zjevně nejsem dostatečně integrující postava – tou by mohla být Eliška Wagnerová, kterou jsem požádal, zda by hnutí reprezentovala jako budoucí případná zmocněnkyně přípravného výboru referenda. A ona mou nabídku přijala.

Od věci se ani v nejmenším neodtahuji. Kampaň podpořím, osobně budu dávat až do jejího závěru 1000 Kč měsíčně a navrhnu, aby 1000 Kč měsíčně dávalo Centrum pro média, ekologii a demokracii. K dispozici jsou také mé zkušenosti, poznatky, platforma Deníku Referendum. Ale sám mám pro příští rok už další, jiné cíle.

Poděkovat chci ještě jednou všem lidem v týmu kampaně, Straně zelených, Dětem Země, Hnutí Duha, mým kolegům v DR, dětem, osobnostem, odborníkům, zejména ale dobrovolníkům kampaně a všem občanům města, kteří podepsali petici za konání referenda a potom v něm hlasovali za uchování nádraží v centru. Bylo pro mě poctou Vás reprezentovat.

Každého z Vás nyní prosím především o to, abyste svým drobným dílem pomohli udržet hnutí v chodu. Ze všeho nejdůležitější se mi nyní jeví, aby každý uvážili, jakou částku měsíčně může postrádat, abychom mohli platit koordinátora kampaně Radka Kubalu, který v týmu pracoval od roku 2014, osvědčil se a je odhodlán kampaň udržovat v pohybu. Číslo účtu pro vaše případné příspěvky je 2000926427/2010. Do zprávy napište, že peníze jsou určeny pro koordinátora kampaně.

S pozdravem vlaky jedou, nádraží stojí

Jakub Patočka