Archiv autora: Brno autem

Ve čtvrtek 22. června 2017 se náš zástupce zúčastnil veřejného představení projektu rekonstrukce ulic Gorkého a Arna Nováka. Podařilo se nám vyvolat zájem místních, nakonec přišlo více než 30 občanů. Prezentaci odstartoval pan starosta Landa (Žít Brno), podle kterého půjde o vzorový projekt, můžeme tedy čekat další podobné. Pokračoval pan Adolf Jebavý z Alternativního dopravního studia (všimněte si personální provázanosti s Jakubem Kutílkem a s lidmi z Brno na kole), dle vlastních slov autor myšlenky projektu. Totiž původně mělo dojít jen k výměně vodovodní a kanalizační sítě a povrchů, což tak pochopila většina místních a na základě toho proti stavbě nikdo nic nenamítal. Takhle vypadá vyhláška o územním rozhodnutí, název stavby je „Brno, Gorkého I, Arne Nováka – rekonstrukce kanalizace a vodovodu“: Avšak to bylo autorům projektu málo, protože podle nich by další půlstoletí ulice vypadala jako dnes. Pokusili se z ní proto udělat něco jiného. Vzorem byla moderní města jako Vídeň nebo Berlín. Cílem je dostat tam sdílená kola, sdílená auta a další super sdílené věci. Prostor by se dle nich mohl kultivovat. Takže se chtějí pustit do větších úprav, jak již bylo avizováno v červnovém zpravodaji Brna-středu. Ponechání 30 km/h bylo očekávané, nás hlavně zaujalo toto tvrzení: „I přes tato opatření se množství míst pro parkování nesníží.“ Chtěli jsme vědět, jak toho autoři projektu docílí. Dnes je na těchto dvou ulicích nějakých 262 parkovacích míst plus nějakých 15...

Zúčastnili jsme se 20. června veřejné diskuze o Velkém městském okruhu (VMO), což je pro nás jednoznačně nejdůležitější dopravní stavba v Brně. Diskuzi uspořádal pan náměstek Hladík z KDU-ČSL. To je ten, který tak podivně reagoval na naši petici o zlepšení dopravní situace na ulici Nádražní. Inu, blíží se volby a politici začínají vytahovat témata, aby nalákali voliče. Těší nás, že se doprava stává terčem jejich zájmu. Vyjma pana náměstka Hollana, který patrně neplánuje své znovuzvolení, protože úplně rezignoval na komunikaci s občany v oblasti dopravy. Ale zpátky k diskuzi. Ta začala proslovy politiků: zaujalo nás vystoupení dalšího lidovce, pana Filipa Chvátala. A to zejména jeho poznámka: „Naše ambice v Plánu mobility se nám nemusí ohledně snížení počtu aut splnit.“ Problematickým bodem jeho prezentace bylo tvrzení, že VMO znamená „popularizaci environmentálně nejméně šetrné dopravy“, ohledně dopravy v Brně je „tristní situace emisí“, která je prý „do jisté míry neúnosná“. K tomuto bodu se později rozvinula bohatá diskuse. Na přímý dotaz, odkud pocházejí údajná měření emisí (která jsou v příkrém rozporu se zveřejněnými měřeními Českého hydrometeorologického ústavu), pan Chvátal bohužel neodpověděl. Dále jsme z jeho řeči pochopili, že pro něj je stavba VMO důvodem, proč by měla být automobilová doprava v Brně ještě více regulována. Další část úvodních prezentací byla výlučně odborná a jednak popisovala význam VMO pro různé směry dopravy, jednak jeho dílčí části včetně souvislostí a historie. Co bylo opět zmíněno, byl fakt,...

V Severníku 6/2017 se starosta Brna-severu Martin Maleček vyjádřil k rezidentnímu parkování: Že se vedení této městské části do rezidentního parkování nehrne, jsem již nějakou dobu věděl. Oceňuji ale, že se pan starosta přímo vyjádřil. Rezidentní parkování by zavedl případně jen v lokalitě Zemědělské, avšak po předchozím projednání s občany. V tom se poněkud liší od vedení Brna-středu, které chce zavést rezidentní parkování prakticky na celém svém území navzdory tomu, že ho většina tamních obyvatel nechce. Jaký je problém v Zemědělské a blízké okolí? Místní obyvatelé si často stěžují na ulice přeplněné auty studentů Mendelovy univerzity. Problém není ani tak ve studentech samotných, jako spíš v charakteru tamní zástavby, která není na takové množství automobilů dimenzovaná. Rezidentní parkování nepřináší řešení ze dvou důvodů. V první řadě rezidentní parkování nepřinese nová místa, protože se pouze přeznačí současný prostor využívaný k parkování, což v konečném důsledku znamená snížení celkového počtu stání v dané lokalitě. V neposlední řadě pak zóny pouze odsouvají řidiče bez oprávnění do lokalit, kde se parkuje bez regulace a problém se tak neřeší, pouze se přelívá. Brno je univerzitním městem a to se všemi pozitivy a negativy s tím spojenými. Problémy s parkováním studentů nevyřeší jejich vyhánění. Parkování je potřeba řešit uceleně a koncepčně. Černá Pole nemají příliš volných ploch pro vybudování parkovišť. Výjimku ale tvoří lokalita tamních kasáren. O jejich možném využití pro parkování jsem psal již v roce 2014. Za pravdu mi jistě dá každý, kdo tamní prostředí zná. Objekt...

Přišlo teplé počasí a s ním i řada výkopů, staveb, oprav vozovek a jiných důvodů k uzavírkám a dopravním omezením. Největším letošním omezením v Brně je výměna parovodů za teplovody na Kolišti. Tato ulice je součástí takzvaného Malého městského okruhu, který bude až do dokončení Velkého městského okruhu hlavní brněnskou dopravní tepnou, jejíž ucpání zhorší dopravní plynulost v celém Brně. Očekávali bychom, že tato stavba bude mít nejvyšší prioritu. A jaká je skutečnost? Práce mají trvat až do října letošního roku s tím, že teplárny by chtěly stavbu dokončit už na přelomu srpna a září. Závazek vskutku odvážný, pokud přihlédneme k tomu, že se na takto významné stavbě pracuje pouze ve všední dny v některých hodinách. Projížděli jsem Kolištěm v sobotu 27. května v cca 11:30 a dělníka nevidět. V neděli 28. května v cca 16:00 stejná situace, totéž v úterý 30. května v 6:30. Stejně tak jsme nezaznamenali, že by tam někdo pracoval v podvečer či později. Přitom brzké a pozdní práci počasí přeje. V privátním sektoru je běžné, že se na důležitých projektech pracuje prakticky nepřetržitě na směny. I do veřejného sektoru se pomalu ale jistě dostává víkendová a noční práce, v Brně to ale zatím „neumíme“. Přitom předpisy v oblasti veřejných zakázek poskytují zadavateli dostatečný rámec pro důraz na brzké zhotovení díla a práci ve dny pracovního klidu. Kde je tedy chyba? Rozhodování úředníků a politiků je v těchto záležitostech na míle vzdálené potřebám běžných občanů. Než...

Často nám někdo píše (zejména v souvislosti se zavedením parkovacích zón pro rezidenty), jak si to jako představujeme, aby řidiči měli parkování zdarma. Obvykle tazatele zklameme odpovědí, že ve skutečnosti proti poplatkům za parkování nejsme, pokud jsou zavedeny v řádně odůvodněných případech. A my ten důvod v případě rezidentního parkování nevidíme. Kdy by se tedy mělo platit za parkování? Pokud je pozemek nebo garáž v soukromém vlastnictví, není co řešit, je svaté právo každého majitele požadovat za využívání svého majetku odměnu. Oproti tomu, jestliže se jedná o prostor vlastněný obcí (městysem, městem atd.), to není tak jednoznačné. Primární úlohou obce je starat se o blaho občanů. Je to dokonce psáno hned v úvodu zákona o obcích: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ Častým argumentem našich odpůrců je, že automobil stojící na ulici zabírá veřejné prostranství, které by mohlo být využito jinak a lépe. Na Dni bez aut jsme viděli, že si to mnozí z nich představují tak, že by se měla na silnici naházet hromada palet se židličkami, čímž dojde k oživení veřejného prostoru, který byl doteď dočista mrtvý, že ano. Ale dobře, v rámci diskuze jsme ochotni přijmout, že zábor veřejného prostranství by měl být zpoplatněn, protože někdo jiný na tom stejném místě chce dělat něco užitečného. Avšak v případě automobilů je potřeba zvážit...