Archiv autora: Brno autem

(Ne)koordinace dopravních staveb v Brně

Rozkopané město nedráždí jen řidiče. Komplikuje život chodcům, cyklistům i městské hromadné dopravě. Jak se pracuje na Kolišti jsme již psali, podobný poznatek máme z křižovatky Provazníkova/Karlova, kde během víkendu stavební stroje spokojeně odpočívají. Abychom byli spravedliví, zmíníme ještě rekonstrukci kolejí na třídě Generály Píky, kde se pracovalo v pátek (21. července) až do osmé večerní a dělníci se na místě pohybovali i během víkendu. Na některých stavbách se tedy pracuje s potřebných nasazením, na některých nikoliv. Domníváme se, že je to způsobeno tím, že chybí jednotná koncepce, která by měla pro koordinaci dopravních staveb existovat. Že nic takového zjevně neexistuje, je vidět v letních ulicích města Brna každý den. Chtěli jsme si tuto skutečnost ověřit oficiální cestou. Poslali jsme na Magistrát města Brna žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odpověď nás poněkud překvapila. V loňském roce se na sociálních sítích vyjádřil náměstek pro dopravu Bc. Matěj Hollan v tom smyslu, že na investičním odboru MMB vznikne pracovní pozice úředníka odpovědného za koordinaci dopravních staveb. Skutečnost je ale taková, že „ve vztahu ke statutárnímu městu Brnu není v pracovním poměru osoba, která by měla v náplni práce koordinaci dopravních staveb a za tuto činnost nesla odpovědnost“. Slibovaný úředník pro koordinaci tedy neexistuje. Méně překvapivé je už sdělení, že „Statutární město Brno nemá metodiku koordinace dopravních staveb“. To ostatně pociťují na vlastní kůži všichni, kteří se po Brně pohybují....

Pokračovat ve čtení

Žádná výstava, autobazar

Žít Brno, jehož zástupci prosazují „zlomyslný blábol“ s názvem Plán mobility, jenž si dává za cíl mimo jiné snížit počet domácností vlastnících automobil o pětinu, zároveň připravují tolik kritizovaný systém rezidentního parkování a dlouhodobě řidičům hází klacky pod nohy, nás opět nemile překvapilo. V rámci výstavy na Moravském náměstí, která měla připomínat odsun německých obyvatel na konci druhé světové války, se neváhali spojit s nechvalně známou firmou AAA Auto a umožnili jim udělat si z veřejného prostranství autobazar. Prodejci se budou snažit nalákat zákazníky na 20 aut na Moravském náměstí, pak ještě v srpnu a září na 40 aut na náměstí Svobody. Přestože členové našeho spolku mají automobily rádi, něco takového nám přijde daleko za hranicí dobrého vkusu. Už tomu chybí jenom podobná „výstava“ hracích automatů. Kdyby to byla přehlídka veteránů, nebo nějakých raritních kousků, tak to kvitujeme s povděkem, ale prodejní akce nabízející ojeté spotřební vozy, to je zcela nevhodné. Na Facebooku se pak Žít Brno trapně vymlouvá, že se jedná o výstavu, finanční protiplnění vysvětlují slovem „dar“, Moravské náměstí považují za „ne příliš útulný kout města“ a celý příspěvek vyznívá, že to vlastně není takový problém. Čili parkující auta obyvatel v ulicích jim vadí, přetvořit místo odpočinku na autobazar jim nevadí. Jako by bylo jedno, kdo danou akci sponzoruje: auta jsou zlá, pokud z nich zrovna netečou peníze na jejich aktivity. To nás upřímně udivuje, čekali jsme,...

Pokračovat ve čtení

Proč je omezení na 30 km/h zbytečné

Magistrát ve spolupráci s několika městskými částmi, zejména s Brnem-střed, začal ve velkém zavádět omezení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h. Za poslední rok a půl přibylo 34 nových ulic s omezením a počítá se s plošným rozšířením. Považujeme to, stejně jako většina řidičů, za zbytečné, ba přímo za kontraproduktivní. Doposud jsme však nenarazili na jasně formulované argumenty pro tento postoj. Pojďme si tedy říct důvody zbytečnosti zavedení značek snižující nejvyšší povolenou rychlost. Snažíme se o co největší poctivost, podklady pro tento článek jsme průběžně sbírali několik měsíců. Rozhledové trojúhelníky Nejprve se vypořádáme s hlavním oficiálním důvodem, proč jsou omezení zaváděna. Jak se dozvídáme ze slov pana Kauckého z Odboru dopravy, omezení prý přinese nová parkovací místa: „Když se vykreslí ty parkovací místa vodorovným značením, tak se musí taky prověřit rozhledové poměry na křižovatkách, a v případě té rychlosti 30 km/h jsou ty rozhledové trojúhelníky menší, takže jedno, dvě místa tam mohou přibýt.“ Tolik teorie. Praxe je však jiná — parkovací místa ubývají ve velkém. Například námi zdokumentovaný nedávný případ rekonstrukce ulic Gorkého a Arna Nováka ukazuje, že nebyla přidána žádná místa, naopak jich cca 45 ubylo. Norma sice stanoví, že rozhledové trojúhelníky umožní parkovací místa přidat blíže křižovatce, ale ve skutečnosti počet takto nově vytvořených parkovacích míst bude v porovnání s těmi zaniklými zanedbatelný. Pokud vůbec budou vytvořena. Považujeme to za alibismus nejhrubšího zrna: zodpovědní představitelé se tváří, že zavádění...

Pokračovat ve čtení

Zážitek z brněnské MHD

Jeden z našich příznivců nám zaslal popis své příhody, která mu znechutila jízdu hromadnou dopravou a na kole. Vzhledem k tomu, že zvažuje podání stížnosti na DPMB, chce zůstat anonymní. Chtěl bych se s vámi podělit o svůj zážitek z MHD, bude to sice delší čtení, ale snad se najde někdo, kdo si to i přečte. Přijde mi, že v poslední době je v Brně nepřítelem číslo jedna člověk, který jezdí autem nebo jiným motorizovaným způsobem. Pořád ze všech stran slyšíme, jak máme jezdit MHD, jak máme jezdit na kole atd. Bydlím v Bystrci na Kamechách, tedy úplně úplně nahoře na kopci, pracuji v Husovicích, nějakých 50 minut cesty MHD i s přestupy, což není málo. Autem to mám za 15 minut, denní časová úspora je obrovská. Na kole do 33 minut tam, do 45 zpět. V poslední době je krásné počasí, proč se pařit v MHD a proč nejezdit tedy do práce na kole (v práci máme sprchu, což chápu, že ostatní firmy mít nemusí). Navíc dle některých radních bychom měli jezdit na kole vlastně všude. Tak teď jezdím občas na kole do práce. Ovšem včera jsem při cestě domů píchl duši, a kolo se stalo dole u Lidlu v Bystrci nepojízdné. Došel jsem tedy v cyklotretrách (což není příjemná chůze) na nejbližší zastávku (Náměstí 28. dubna). Tam jsem nastoupil do nízkopodlažního autobusu č. 52. Autobus byl takřka...

Pokračovat ve čtení

(Ne)povinná výbava aneb co je dobré vozit v autě

Povinnou výbavu vozidla upravuje vyhláška č. 341/2014 Sb. Ve svém autě musíte mít náhradní pojistky a žárovky, rezervní kolo nebo sadu na opravu pneumatiky, hever, klíč na matice šroubů kol, reflexní vestu, výstražný trojúhelník a autolékárničku. Typicky českým nešvarem bývá kontrola povinné výbavy: policisté k tomu přistupují hlavně tehdy, chtějí-li vám dát za každou cenu pokutu. Hlídejte si proto nejen úplnost výbavy, ale také datum použitelnosti lékárničky. Je dobré vědět, že strážníci (příslušníci městské policie) na kontrolu povinné výbavy nemají právo. Asi každý řidič po nějaké době zjistí, že povinná výbava určená vyhláškou je skutečně jakési minimum a že je dobré vozit spoustu dalších věcí. S kolegy ze spolku jste toto téma probírali a sestavili jsme seznam praktických věcí, které se mohou hodit. Formuláře — určitě bychom nikam nejezdili bez lejstra zvaného záznam o dopravní nehodě (lidově se mu říká euroformulář), jež je potřeba vyplnit v případě dopravní nehody. Řidiči si často neuvědomí, že jeho součástí není údaj o zavinění nehody. Dá se tam sice dopsat ručně, nicméně dost řidičů to v tu chvíli nenapadne. Následně se diví, když viníkova pojišťovna celou nehodu posoudí tak, že ji její klient nezavinil. Formulář s prohlášením o zavinění je pak pro případný právní spor nedocenitelný. Startovací kabely — mohou pomoci vyřešit problémy s vybitým akumulátorem vám nebo jinému řidiči v nouzi. A to zejména v zimě. Obecně platí, že se nevyplatí šetřit...

Pokračovat ve čtení

Facebook