Přišlo teplé počasí a s ním i řada výkopů, staveb, oprav vozovek a jiných důvodů k uzavírkám a dopravním omezením. Největším letošním omezením v Brně je výměna parovodů za teplovody na Kolišti. Tato ulice je součástí takzvaného Malého městského okruhu, který bude až do dokončení Velkého městského okruhu hlavní brněnskou dopravní tepnou, jejíž ucpání zhorší dopravní plynulost v celém Brně. Očekávali bychom, že tato stavba bude mít nejvyšší prioritu.
A jaká je skutečnost? Práce mají trvat až do října letošního roku s tím, že teplárny by chtěly stavbu dokončit už na přelomu srpna a září. Závazek vskutku odvážný, pokud přihlédneme k tomu, že se na takto významné stavbě pracuje pouze ve všední dny v některých hodinách. Projížděli jsem Kolištěm v sobotu 27. května v cca 11:30 a dělníka nevidět. V neděli 28. května v cca 16:00 stejná situace, totéž v úterý 30. května v 6:30. Stejně tak jsme nezaznamenali, že by tam někdo pracoval v podvečer či později. Přitom brzké a pozdní práci počasí přeje.
V privátním sektoru je běžné, že se na důležitých projektech pracuje prakticky nepřetržitě na směny. I do veřejného sektoru se pomalu ale jistě dostává víkendová a noční práce, v Brně to ale zatím „neumíme“. Přitom předpisy v oblasti veřejných zakázek poskytují zadavateli dostatečný rámec pro důraz na brzké zhotovení díla a práci ve dny pracovního klidu.
Kde je tedy chyba? Rozhodování úředníků a politiků je v těchto záležitostech na míle vzdálené potřebám běžných občanů. Než stanovit parametry zakázky tak, aby byla dokončena co nejdříve, postačí mustr ze zakázky předchozí a není nutné se nijak zvlášť stresovat. Dalo by se oprávněně předpokládat, že bude motivací veřejného zadavatele (v tomto případě města a jeho firem) zakázku zadat tak, aby došlo k co nejmenšímu omezení občanů. Takový předpoklad je sice správný, v místních podmínkách však rozhodně nepadá na úrodnou půdu.
Ještě poznámka k uzavírkám obecně. Ne, že bychom nechápali nebo neuznávali důvody, proč k nim dochází, to v žádném případě. Rekonstrukce a stavba nové infrastruktury je bezesporu důležitá a neobejdeme se bez ní. Avšak srovnání se zahraničím vede k zamyšlení: loni v létě jsem absolvoval cestu autem z Brna do Řecka (včetně výletů skoro 4000 km celkem) a během cesty jsem pozoroval zajímavou věc. Nejen, že mají Řekové, Makedonci a Srbové hlavní tahy v celkově lepším stavu než u nás, ale i uzavírek bych po cestě napočítal na prstech jedné ruky. Na tak dlouhé trase docela slušný výsledek.
Po cestě zpátky jsem území České republiky poznal s jistotou. Nemusíte koukat na značky. Stačí, když pod sedadlem ucítíte vyhlášený „tankodrom“, nebo se zaseknete někde v koloně. To jste pak skutečně doma.
Koordinaci dopravních staveb v Brně měl údajně zlepšit zaměstnanec investičního odboru. Sliby o lepším naplánování jsme slyšeli mnohokrát. Existuje taková pracovní pozice? A zlepšila se od té doby situace? Odpověď na první otázku neznám. Odpověď na tu druhou nacházím v brněnských ulicích každý den.
Za spolek Brno autem Jan Mandát
