Přinášíme vám několik postřehů k rezidentnímu parkování od našeho podporovatele. Autor si nepřeje být jmenován.
Před pár měsíci jsem se zúčastnil „veřejné diskuse“, kde vedoucí odboru dopravy magistrátu, Ing. V. Bielko, představoval plán zavádění rezidentních parkovacích zón.
V úvodu jsme se mimo jiné dozvěděli, že na magistrátu na tom prý již „dělají“ devět let. Klíčový dojem z celé prezentace je ten, že celý projekt je především výmysl úředníků magistrátu. Pozoruhodné je už jen to, že tak zásadní zásah do života občanů města představoval úředník a ne zvolený politik. Otázka jistě je, proč politici z minulého i současného vedení projekt nijak nerozporují nebo rovnou podporují. Vysvětlení je snadné a nepřímo zaznělo i v zmíněné prezentaci: úředníci totiž slibují, že „vedlejším“ efektem projektu bude výrazný nárůst občanů přihlášených v Brně k trvalému pobytu (Ing. V. Bielko tuším zmínil číslo 10.000 – těžko říct, jak k tomu došel). A co plyne z více přihlášených k trvalému pobytu? Dost peněz navíc do městského rozpočtu. A to je lákadlo, kterému málokterý politik odolá. Bude víc peněz na rozdávání různým kamarádům z neziskovek na rozmanité „projekty“ nebo na uplácení vybraných skupin voličů. Podstata je v tom, že podle zákona může mít rezidentní parkování jen osoba s trvalým pobytem v místě. Takže úředníci tímto projektem zdůvodňují svoji existenci a politici jim jsou na ruku pod vidinou peněz, které budou moci rozházet. Sám Ing. V. Bielko přitom nechtěně přiznal, že klíčovým problémem je samozřejmě málo míst a to se zavedením zón nezlepší, spíše naopak, protože již nebude možné tolerovat parkování na místech, kde to sice ničemu a nikomu nevadí, ale je to v rozporu s předpisy.
Dále nám Ing. V. Bielko sdělil vskutku fascinující novinku: a sice, že situace se zlepší po zavedení zón o 10 / 20 / 40 % (v průběhu prezentace to číslo postupně zvedal). Na otázku, kde ta čísla vzal ovšem neodpověděl.
Na další otázku: jak to, že zavádíte zóny, když v anketě jejich zavedení respondenti jasně odmítli, „náhodně“ přítomný politik ze současné radnice Brno-střed odpověděl, že to měli všechny důležité strany v programu a neumí si představit, že by se to nezavedlo.
Kouzla s čísly ovšem zdaleka neskončila. Dozvěděli jsme se, že Brno má údajně více aut než Vídeň. Prý tu máme 440 aut na 1000 obyvatel. Nevím, kde to pan inženýr vzal: podle oficiálních a snadno dostupných údajů máme v ČR něco přes 500 vozidel na 1000 obyvatel, kdežto v bohatších zemích EU (např. Německo, Itálie, Rakousko) se to pohybuje kolem 600 vozidel. Zaostáváme i za průměrem EU (se započtením těch nejchudších zemí). Toto číslo (záhadného původu) bylo pro Ing. Bielka odrazovým můstkem pro závěr, že musíme automobilismus v Brně omezovat. Asi si nevšiml, že v takové Vídni napřed postavili mohutný systém komunikací a parkovací domy, než se vůbec pustili do regulace parkování.
Vedoucí odboru dopravy také neopomenul zahrát na závist – prý když má někdo auto za dva miliony, má si koupit jen za milion a za ten druhý milion koupit garáž. Nevím v jaké čtvrti pan vedoucí bydlí, ale v „mé“ ulici vskutku mnoho aut za dva miliony neparkuje, ona tam neparkují ani auta za milion. Dobrá byla panu inženýrovi i třídní nenávist. Tentokrát proti studentům, kteří údajně masově používají auta. Tento názor ostatně už dříve vyjádřil v rozhovoru pro Brněnský deník, kde tvrdí, že z osmi studentů má pět auto. Kde to číslo vzal je opět záhadné. A nakonec se nám dostalo i jakoby smířlivých emocí. Vyjadřoval se ve smyslu, že „z toho celého přece nebudeme dělat parkoviště“, což je absurdní, když se počet parkovacích míst snižuje (viz rekonstrukce Štefánikovy nebo částečná likvidace parkovacího domu Rozkvět).
Pravda, některé známé a zvláště katastrofální dopady zón se v Brně zřejmě pokusí zmírnit: karta prý bude platit i pro sousední zónu, prý půjde si nějak přes internet zaplatit za možnost návštěvy a pár dalších drobností. To celé je ale jen maskování podstatného – zavedení zón situaci významným způsobem nezlepší, zato občanům přibudou další úřední povinnosti, komplikace a poplatky.
Klíčový poznatek z popsané prezentace mi vyplynul ten, že celý projekt vedou úředníci a politici na to kývou ze dvou důvodů:
- pod vidinou více peněz z více přihlášených trvalých pobytů, protože právo parkovat v zóně může mít pouze osoba s trvalým pobytem (plyne to ze zákona a nelze jinak). Bude víc peněz na rozhazování
- vykáží činnost na řešení aktuálního problému města. Jakkoliv je to podle nesmyslné logiky: máme problém s parkováním = musíme něco dělat, zóny jsou „něco“ = musíme dělat zóny. Jakkoliv zkušenosti z měst, kde to zavedli jsou jasné – pomoc minimální nebo žádná, reálný výsledek jen další problémy a občane ty to zaplať!
Pro dopravního náměstka Hollana by mohl být zajímavý můj příklad: bydlím na ulici Čápkova, kde je parkování vskutku komplikované. Mohl bych používat matčino auto, protože rodiče bydlí 15 minut chůze a já auto potřebuji tak 1× za týden. Nicméně budu si muset nechat svoji starou Felicii (kterou bych jinak zvažoval sešrotovat), protože s cizím autem u vlastního domu nezaparkuji přes noc (nebo s nepřijatelnými komplikacemi). Je to takový názorný příklad, jak zonace způsobí zvýšení počtu aut ve městě.
Na závěr nutno zmínit druhou část uvedené diskuse, kde Ing. V. Bielko představoval plán pro parkování v samotném centru města (vymezené přibližně malým městským okruhem). Celá oblast bude uzavřena závorami na karty. Přitom jsme se dozvěděli, že v oblasti je údajně kolem 200 legálních parkovacích míst. Že v centru z bezprostředním okolí je cca 300 parkovacích míst vyhrazených pro všemožné úředníky, ovšem vedoucí odboru dopravy cudně zamlčel.