Archiv autora: Brno autem

Tři dobře míněné rady pro cyklisty

Drazí cyklisté, přišlo jaro a cyklistická sezóna je v plném proudu. Dostali jsme několik požadavků, jestli bychom vám jakožto každodenní řidiči mohli poradit, jak se máte v provozu chovat, abyste předcházeli nežádoucím či přímo nebezpečným situacím. Na rozdíl od propagandy Jezdím pro Brno k tomu přistoupíme konstruktivně a nebudeme nikoho moralizovat. Už jenom proto, že někteří z nás na kole jezdí pravidelně. 1. Buďte předvídatelní Z pohledu řidiče je naprosto zásadní, aby ostatní účastníci provozu nedělali náhlé, nečekané a zmatené manévry. Tedy aby se chovali předvídatelně. Pro vás to například znamená, abyste dávali znamení o změně směru jízdy předtím, než se tak stane. To se dělá upažením ruky na tu stranu, na kterou hodláte odbočit. Nebo abyste se vyvarovali střídání chodníku a vozovky podle toho, jak vám to zrovna vyhovuje. Anebo nevjížděli opačnou stranou do jednosměrné ulice, kde to není vyznačeno. Nemluvě o šílenostech typu ježdění po dálnici, tam opravdu nemáte co dělat. Kromě toho nemůžete být předvídatelní, pokud nejste viditelní. Používejte při snížené viditelnosti přední i zadní osvětlení. Rozhodně nic nezkazíte, pokud se vybavíte reflexními prvky. Pouze sebevrazi jezdí v noci neosvětleni. 2. Buďte ohleduplní Ať už jedete po silnici, nebo po cyklostezce, snažte se brát ohled na ostatní. Nejste tam obvykle sami. To konkrétně znamená sesednout z kola na přechodu pro chodce (kde není přejezd pro cyklisty), nejezdit po chodníku (kde to není vysloveně povoleno), neproplétat se...

Pokračovat ve čtení

Veřejné projednávání návrhové části Plánu mobility

V úterý 7. března jsme se zúčastnili veřejné diskuze, týkající se představení a diskuze okolo návrhové části tolik kritizovaného Plánu mobility. Děkujeme všem, kteří si vyhradili čas a přišli. Dobrou zprávou je, že motoristů přišlo hodně a byli vidět a slyšet. Máme z reakce publika skvělý pocit. A to i přesto, že nezanedbatelné množství našich příznivců se nemohlo dostavit, protože v 17 hodin obvykle ještě pracují. Uznáváme, že samotná akce byla profesionálně vedená zkušeným facilitátorem, který ulehčoval diskuzi. Po zahájení následovala prezentace Ing. Ondřeje Kypa, což je hlavní autor 162stránkového dokumentu popisujícího návrhy k Plánu mobility. Dozvěděli jsme se standardní záležitosti: kapacita MHD bude navýšena, aby si město „oddychlo“ od automobilové dopravy, a zároveň má být oddělena, aby nebyla „blokována“ auty. Budou se zavádět parkoviště typu P+R („zaparkuj automobil a jeď MHD“) a B+R („zaparkuj kolo a jeď MHD“), cyklodoprava se má zatraktivnit pro ty, kteří ji budou chtít využívat. Radost nám dělají připravované kapacitní komunikace (radiály, velký městský okruh a přidání dalšího pruhu D1), otázkou však je, jak dlouho to potrvá. Už ani nedoufáme, že se všech těchto slibovaných staveb dožijeme. Součástí prezentace byly i tolik propírané koncepty carsharingu, carpoolingu a citylogistiky. Jaká má v tomhle být úloha města a jestli to nebude další přihrávka veřejné zakázky spřáteleným firmám, to si aktuálně ani netroufáme hádat. Podle nás je nesmyslné, aby tyhle projekty vymýšlelo město; správně by mělo reagovat na poptávku...

Pokračovat ve čtení

10 důvodů proti zavedení nízkoemisních zón

Rada města Brna schválila projekt přípravy zavedení nízkoemisní zóny v oblasti ohraničené Velkým městským okruhem, tedy nejenom v historickém jádru, ale v širokém centru města, kde žije odhadem více než 100 tisíc obyvatel. O přípravě studie proveditelnost Brněnskými komunikacemi jsme se zmínili v reportu ze setkání na Brně-středu, nízkoemisní zónu navrhuje i Plán mobility. Na první pohled to zní logicky — zakážeme znečišťovatelům vjezd do města a najednou se nám bude skvěle dýchat. Nebo ne? Pojďme si nastínit důvody, proč Brňákům nízkoemisní zóny nepomohou, ba naopak uškodí: Automobily nejsou hlavním zdrojem znečištění. Nejvíce ovzduší stále znečišťuje průmysl, v zimě navíc topení pomocí spalování tuhých paliv, nejhorší situace nastává v případě inverze. Když se podíváte kupříkladu na mapu pevných částic PM2,5, zjistíte, že nejhůře zasaženou oblastí je právě průmyslové Ostravsko a ne třeba Praha, kde aut jezdí nejvíce. Minimální dopad na potlačení znečištění omezením automobilové dopravy přiznává i sám primátor. Mimochodem samotný nápad zavést nízkoemisní zóny převzali brněnští zelení od dánského environmentalisty, jehož aktivity nepůsobí zrovna důvěryhodně a navíc se dokáže v únoru divit, že nemáme v Brně skoro žádné cyklisty. Bude to byrokratický opruz pro všechny řidiče. Ať už vlastníte starší vůz, nebo jste si právě pořídili zbrusu nový model, budete muset jít na úřad a požádat o emisní plaketu. Zajdete na Kounicovu ulici na Odbor dopravněsprávních činností (nacházející se v nízkoemisní zóně!), vezmete si lísteček, počkáte na odbavení...

Pokračovat ve čtení

Kolik je v Brně automobilů?

Od návštěvy setkání ohledně zavádění rezidentního parkování v Brně-středu nám vrtá hlavou jedna otázka: kolik je v Brně vlastně automobilů? Paní místostarostka za Stranu zelených Jasna Flamiková totiž tvrdila, že máme v Brně 580 aut na 1000 obyvatel. Zdroje svých tvrzení stále ještě nedoložila (i když jsme ji v průběhu čtyř měsíců několikrát upomínali), takže nezbývá, než začít hledat informace na vlastní pěst. Pro celý Jihomoravský kraj je to jednoduché zjištění, stačí nahlédnout do statistické ročenky. Tam se uvádí, že na 1 173 563 obyvatel kraje připadalo na konci roku 2015 celkem 530 161 osobních automobilů (včetně dodávkových). To znamená 451 osobních aut na 1000 obyvatel. A kdybychom byli velkorysí a započítali do toho i nákladní automobily, vycházelo by to na nějakých 515 automobilů na 1000 obyvatel. S veřejnými informacemi o počtu automobilů v Brně to je složitější. Žádný pořádný veřejně dostupný zdroj se nám nepodařilo nalézt. [Doplnění: byli jsme upozorněni pozorným čtenářem, že v ročence brněnské dopravy je tento údaj uveden, přičemž pro rok 2015 to bylo 464 osobních automobilů na 1000 obyvatel, pro rok 2016 484 osobních automobilů na 1000 obyvatel.] Dostala se nám však do rukou aktualizovaná podoba Generelu parkování, jehož pracovní verze se nachází na webu magistrátu. V tomto nezveřejněném dokumentu se nachází tabulka nazvaná Přepočet obyvatel katastrálních území na počty vozidel dle stupně automobilizace uvádějící počet vozidel v rámci jednotlivých území Brna: Katastrální území Počet obyvatel Počet...

Pokračovat ve čtení

Jakub Patočka neumí prohrávat

Téma přesunu nádraží považujeme za brněnský evergreen a jsme už dost unavení z nekonečných hádek o tom, kam (a jestli vůbec) nádraží přesunout. Dobře si pamatujeme diskuze kolem roku 2002, kdy všichni počítali s tím, že nové nádraží bude stát nejpozději v roce 2015, a sledovali jsme různé průtahy, které způsobily, že nemáme ani nové nádraží, ani peníze vložené do jeho přípravy. Byli bychom rádi, kdyby nové nádraží stálo co nejdříve, přičemž volba umístění by se měla odvíjet od závěrů z odborných studií. Uznáváme, že to není úplně naše téma, na kvalifikovanou oponenturu tu jsou jiní. Jsme si však jistí jedním: referendum, které se konalo v říjnu 2016, nebylo vůbec povedené a Brňané to rozpoznali a potrestali zelenou skupinu „pro centrum“ nízkou účastí. Byl nám doručen e-mail od hlavního pořadatele referenda Jakuba Patočky, jehož úplné znění publikujeme. Je to úžasný pohled do duše zeleného aktivisty. Milí přátelé, obracím se na Vás ve věci dalšího postupu k tématu brněnského nádraží. V první reakci na výsledky referenda jsme je označili za strategické vítězství: tedy vítězství, které samo ještě nezaručuje dosažení cíle, ale podstatně nás k němu přibližuje. Kampaň a její výsledek je i s odstupem možno hodnotit jako střízlivý úspěch. Před třemi lety jsme začali sbírat a nakonec i nasbírali potřebné množství podpisů. V roce 2014 jsme přispěli ke konci éry Romana Onderky. Zvítězili jsme proti obstrukčnímu postupu magistrátu u soudů....

Pokračovat ve čtení

Facebook