Archiv autora: Brno autem

Protože už uplynul nějaký čas od recenze parkovacího domu Domini park, opět jsme po čase navštívili nejnovější brněnský parkovací dům na Panenské ulici. V reakci na recenzi nás BKOM upozornil, že některé výtky jsou pouze nedodělky (otevření se zřejmě muselo stíhat před volbami), tak jsme si to jeli zkontrolovat. Venku byla nula a mrholilo, parkovací dům byl solidně zaplněn. A jak to dopadlo? Už je možné platit kartou. Ale pozor, ne jen, že se dá platit kartou, dá se platit dokonce bezkontaktně! Je jasné, že je to už dnes standard, ale když uvážíme, že za parkování na ulici se na rozdíl od jiných normálních měst dá zaplatit pouze mincemi a kartou nelze platit ani ve Vaňkovce, nemůžu skrývat naprosté nadšení. Výtah už fungoval. Na vstupech místo koule je už klika, takže nemusíte při každém vstupu (pokud není zamčeno) používat parkovací kartu. Na vyhrazených místech pro elektromobily právě dodělávali dobíjecí stanice. Jen při výjezdu kazí dojem krabice na zaplacené parkovací lístky. Jak to? Jak jsme psali minule, závora na výjezd se většinou otevře podle registrační značky, lístek tak úplně nepotřebujete. Evidentně jsou však z toho řidiči zmatení a netuší, jak v danou chvíli s lístkem naložit, tak končí na zemi nebo v lepším případě v oné krabici. Zdá se, že nic nebrání tomu, aby Domini park dostal 5 hvězdiček z 5, lepší parkování v Brně prozatím není. Nebo máte jiný názor? Navštívili jste už Domini park také? Co...

Křižovatka pod Lesnou je velmi specifická. Svým tvarem připomíná kruhový objezd, avšak ve smyslu osazeného dopravního značení kruhovým objezdem není. Zatímco na kruhovém objezdu má obvykle vozidlo uvnitř kruhu přednost před vozidly vně kruhu, na Lesné to máme přesně naopak. Vozidla uvnitř kruhu totiž dávají vozidlům vně kruhu přednost v jízdě (klasická přednost zprava). Tvar křižovatky méně pozorné řidiče mate a už jsem byl svědkem několika nehod a situací, kdy nebylo ke srážce daleko. Tuto křižovatku při budování Lesné vymyslel někdo velmi „kreativní“, kdo si následky takto vyprojektované křižovatky nedovedl domyslet. Negativní reakce řidičů si pamatuji již z dob, kdy mne táta ještě jako dítě vozil k lékaři na polikliniku a pokaždé neskrýval své rozhořčení nad tím, jak je tato křižovatka špatně řešená. Poslední negativní zkušenost mám z dnešního dne, kdy mi řidič jedoucí po vnitřní straně křižovatky nedal přednost a vytlačil mne do druhého pruhu. Po zkušenostech z minula už nerespektování značení na této křižovatce předvídám a preventivně jsem zpomalil a přejel do pravého pruhu, kde naštěstí nic nejelo. Po této zkušenosti jsem se rozhodl zapátrat, kdy jsem začal na problematiku tohoto dopravního paskvilu upozorňovat a co se vlastně stalo a nestalo. V diskuzi na sociální síti jsem začátkem letošního roku zachytil velmi pěkný příspěvek pána, jehož jméno si teď nevybavím a omlouvám se, že ho tedy neuvádím jako autora. Tento pán navrhoval velmi zajímavou a jednoduchou úpravu křižovatky...

Na Den bez aut jsme na Hlavním nádraží sbírali podpisy pod peticí za zlepšení jeho dopravní obslužnosti. Petice směřovala proti plánovanému „zklidnění“ přednádražního prostoru, které má omezit průjezdnost ulice Nádražní, a také proti rušení parkovacích stání. Za den se nám podařilo nasbírat přes 300 podpisů; děkujeme všem, kdo nás podpořili. Magistrátu jsme ji odevzdali a čekali na reakci. Té jsme se dočkali minulý týden ve čtvrtek. Místo pana primátora, kterému byla adresována, odpověděl nedávno nově zvolený náměstek, Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho reakce je poněkud zarážející. Píše, že situaci v Nádražní ulici vidí velmi podobně. Následuje konstatování, že situaci zlepší omezení tranzitní dopravy a přesun (rozumějte zrušení) parkovacích míst k obchodnímu domu Tesco. Pan náměstek vnímá situaci podobně jako my, a proto prosazuje dříve navrženou variantu, kterou odmítáme. Říká se, že nové koště dobře mete. A pan náměstek Hladík začal mést v rytmu současného městského eko-bio vedení. Možná jenom došlo k nějakému nedorozumění, ale jak může někdo situaci vnímat velmi podobně a zároveň podporovat přesný opak toho, o co v petici šlo? Skutečně pan náměstek věří tomu, že rušení parkovacích míst a omezení průjezdnosti přinese zlepšení dopravní obslužnosti? Přestoupil snad Petr Hladík...

Je to déle než dva měsíce od chvíle, kdy jsme magistrátu poslali naše připomínky k rezidenčnímu parkování. I přesto, že má být tento systém  spuštěn již 1.5.2017, odpovědi stále nepřichází. Svádí to k oprávněné úvaze, že vedení města podmínky rezidenčního parkování záměrně tají a nebo se zavázalo v šibeničním termínu spustit zcela nepřipravený systém. Rezidenční parkování, zejména díky špatným zkušenostem s pražskými modrými zónami, vyvolává množství negativních emocí. A vedení Brna tomu svým mlčením příliš nepomáhá. Připomeňte si otázky k rezidenčnímu parkování, které nám dosud nikdo neobjasnil: Dotazy k rezidenčnímu parkování Následně doplněné dotazy: Další dotazy k rezidenčnímu parkování Rezidenční parkování má být v Brně zaváděno od 1. května 2017. Informační web, který má tento systém představit veřejnosti, dosud nebyl spuštěn. Stihnou odpovědné orgány celý systém připravit tak, aby jeho zavedení neskončilo ostudou? Kde je transparentnost akcentovaná hnutím Žít Brno, když jejich náměstek ani nereaguje na podněty občanů?   Jan Mandát, předseda...

Média v nedávné době informovala o ukončení úsekového měření na opravovaném úseku D1 mezi Ostrovačicemi a Kývalkou, přičemž žádné námi sledované informační kanály (mimo D-FENSe) se nezamyslely nad účelností tohoto opatření a jen papouškují obecná oficiální vyjádření, která se nezakládají na faktech, ale dojmech. Například: „Nehody v uzavírkách nebo v jejich blízkosti jsou častým důvodem dopravních komplikací na nejvytíženější české dálnici. Právě na těchto citlivých místech se mají zařízení pro měření postupně objevit. Silničáři si od nového opatření slibují kromě zvýšení plynulosti provozu i zvýšení bezpečnosti lidí pracujících na opravě dálnice.“ Tak pojďme na to: Podle sčítání dopravy z roku 2010 inkriminovaným úsekem projede 40.000 aut denně. Pokud v měřeném úseku naměřily radary 80.000 rychleji jedoucích vozidel, pak se za 45 dní jedná o 4,4 %, což už zdaleka není tak šokující, jako uvedených 80.000 vozidel. Od 1.6.2016 do 31.10.2016 se ve zúženém úseku událo 12 dopravních nehod (přičemž za 153 dnů tudy projede cca 6.120.000 vozidel). Je to hodně, nebo málo? Za předchozích 5 měsíců, tedy před úsekovým měřením, od 1.1.2016 do 31.5.2016 se zde odehrálo 14 nehod; předchozí rok, od 1.1.2015 do 31.10.2015, ať porovnáváme stejné časové období, se zde odehrálo také 12 nehod, rok předešlý přitom jen nehody 2. Protože se jedná o velmi nízké počty, významně záleží i na tom, jak přesně si úsek definujete. Pokud budete sledovat úsek D1 jen mezi kříženími se silnicemi 23 a 386, vyjdou...