Jezdím pro Brno je kampaň spolku Brno na kole, který na něj obdržel necelé dva milióny korun z veřejných prostředků, přispěl na ni tedy každý z nás.

Jezdím pro Brno

Přestože jsou informace prezentované v kampani tendenční a zaměřené proti automobilismu, autoři se snaží budit zdání nestrannosti. Zřejmě za tím účelem jsme byli osloveni i my, abychom uveřejnili svůj příspěvek do novin Jezdím pro Brno, jehož původní znění vám přinášíme. Jsme rádi, že nám poskytli prostor, i když náš příspěvek výrazně zcenzurovali.

Jaké je poslání Brno autem, čeho by chtěl spolek dosáhnout?

Posláním spolku je obhajoba motoristů. V současnosti je běžné, že každá minorita má spolek (nebo spolky), který prosazuje její zájmy. Motoristů je v brněnském provozu naprostá většina a přesto tu není spolek, který by vystupoval na obhajobu zájmů této majority. Lidé, kteří mají auta, většinou pracují a mají rodiny. Nemají pak už čas a energii řešit to, že jim někdo ruší parkovací místa, provádí nesmyslné uzavírky a podobně. My toto chceme změnit a jasně říct, že lidé auta potřebují. Potřebují průjezdné silnice, dostatek parkovacích míst a celkově moderní dopravní infrastrukturu. Chceme, aby politické vedení města bralo zájmy motoristů vážně. Chceme, aby nedocházelo k rušení parkovacích míst, aby se dostavěl městský okruh, aby se opravy silnic prováděly systematicky, chceme aby městská policie plnila primárně preventivní úkoly a nesloužila jako nástroj šikany a instituce pro bezhlavý výběr pokut do městské pokladny.

Chceme také být přirozenou protiváhou ekologických a cyklistických spolků. Ostatně jsme toho názoru, že podpora automobilismu nemusí být v rozporu s ekologií – pokud budou podporovány alternativní pohony a podobně.

 

Jak vyřešit problémy typu ucpané město, kolony, zhoršená kvalita ovzduší?

V první řadě musí být město lépe průjezdné. Tomu má sloužit velký městský okruh. Z hlediska prevence kolon je potřeba také rozumně a s předstihem plánovat opravy a uzavírky. Současně by mělo město více zatraktivnit MHD.

Z hlediska zhoršené kvality ovzduší opět pomůže průjezdnější město, současně se tu, jak jsem uváděl výše, klade malý důraz na atraktivitu MHD. Zcela absentuje podpora alternativních pohonů, které jsou k ovzduší šetrnější – zejména CNG a elektromobilů.

Tvrdíme, že budoucnost je v rozvoji ekologických pohonů a moderních způsobů hromadné dopravy. Dostatek parkovacích míst znamená, že řidiči budou při hledání míst méně kroužit po okolí a vypustí tak do ovzduší méně emisí. Pomoci může i efektivní systém P+R, ne ta nynější parodie u hřbitova, která z kdysi plného parkoviště udělala volnou betonovou plochu. Lidi nedonutíte méně jezdit auty zrušením parkovacích míst. Tím je spíše z města vyženete.

A ještě poznámka k MHD – když třeba město rozšíří placené hodiny parkování v centru, mělo by současně provést opatření ke snížení jízdného v hromadné dopravě. Levnější jízdenky jsou volebním lákadlem Zelených, ti ale neberou ohledy na racionalizaci dopravy a prosazují plošné snížení jízdného pouze pro osoby s trvalým pobytem v Brně, tedy potenciální voliče, což nemá s ulehčením dopravní situace pranic společného.

 

Vztah (Váš/Brna autem) k jízdnímu kolu a cyklistům

Cyklisté nám nevadí, spousta našich příznivců jezdí na kole nebo třeba na bruslích apod. Odmítáme ale cykloaktivismus (nahé cyklojízdy a podobné obskurní záležitosti). My nikoho nenutíme jezdit autem a nechceme, aby nás někdo nutil jezdit na kole. Plán mobility, který chce snížit počet automobilů ve městě o 20 % považujeme spíše za utopii, než seriózní plán rozvoje dopravy. Kolo není moderní dopravní prostředek, je to sportovní náčiní. Není využitelné celoročně, nemůže sloužit k zásobování, nemohou na něm jezdit hendikepovaní a tak podobně. Nevadí nám přiměřená podpora cyklodopravy – musí ale být úměrná tomu, kolik lidí kola užívá a kolik je užívat může. Nelze například stavět cyklostezky tam, kde je kritický nedostatek parkovacích míst. Na kola neposadíte důchodce ani maminky s dětmi. Návrat na kola je návrat desítky let zpět, budoucnost je spíše v moderních technologiích. V Číně dnes staví autobus, který umí nadjet auta v zácpě. V Brně něco takového asi nevznikne, nicméně není lepší přemýšlet v podobném duchu a podporovat vznik a rozvoj moderní dopravy než přemýšlet o návratu k bicyklům či koňským povozům?

V městském provozu můžete velmi často vidět cyklisty, kteří velmi hrubě porušují pravidla. Denně jezdím po městě autem a vidím cyklisty na chodníku, v protisměru, nedodržují pruhy a ohrožují tím sebe, řidiče i chodce. Cyklisté často nemají pražádnou úctu k dodržování dopravních předpisů. Paradoxně jsou to často řidiči, kteří přesednou na bicykl a začnou se v provozu chovat jako zvěř. Podle mého názoru je to dáno tím, že kolo je podvědomě vnímáno jako dětská hračka, případně sportovní náčiní, a lidé si s jeho použitím nespojují stejnou odpovědnost, kterou mají za volantem auta. Bohužel tomu pomáhá agresivní propaganda některých cyklistických aktivistů. Náš spolek, jakkoli se primárně zaměřuje na podporu motoristů, kteří jsou terčem permanentních útoků různých nátlakových skupin, zastupuje také zájmy chodců a slušných cyklistů, kteří používají bicykl se zdravým rozumem a ohleduplností k ostatním.

Aktualizace: S ohledem na reakce na sociálních sítích jsem se rozhodl napsat rozšířené vyjádření. Zájem o rozhovor projevil jako první pan Marek Fišer. S ohledem na jeho vyjádření na sociálních sítích směrem k našemu spolku jsem rozhovor s ním odmítl. Následně jsem byl kontaktován paní Dagmar Krišovou. Její přístup byl výrazně korektnější a tak jsme se bez problémů domluvili. Vyžádal jsem si otázky předem a s kolegy jsme na ně zpracovali odpovědi. Následně jsme se s paní Krišovou setkali osobně a vedli přes hodinu poměrně příjemnou konverzaci. S ohledem na délku naší diskuze a množství různých témat jsme se domluvili, že bude vycházet z připravených otázek a odpovědí. Rozhovor, tak jak byl následně zveřejněn, jsem si s předstihem přečetl a odsouhlasil. S delším časovým odstupem jsme se s kolegy dohodli, že zveřejníme naše odpovědi tak, jak byly původně zpracovány. Jsou z našeho pohledu poměrně výstižné a nechtěli jsme naše čtenáře ochudit. Pokud kolega Pavel Mises, který tento článek zpracoval, použil v úvodním komentáři slovo cenzura, pak narážel na fakt, že ze zveřejněné podoby byly odstraněny pasáže, které se do vydání novin nehodily. Tomu samozřejmě rozumíme, protože celé “Jezdím pro Brno” není vyvážené a je tendenčně pro-cyklistické potažmo pro-“ekologické”. Výsledná verze rozhovoru, jak ji “Jezdím pro Brno” zveřejnilo, není nekorektní nebo lživá. Proto jsem ji také tehdy odsouhlasil. Nicméně z dnešního pohledu jsme považovali za vhodné uveřejnit i naši, původní, verzi. Ta totiž naše myšlenky a postoje vystihuje poněkud lépe.

Jan Mandát, předseda spolku