Boj proti rychlé jízdě je jakousi podivnou mantrou všech bojovníků za „bezpečnost“ na silnicích. Přitom ze statistik jednoznačně vyplývá, že samotné překročení rychlostního limitu není příliš častou příčinnou vzniku dopravních nehod.

Podle oficiální statistiky PČR za rok 2015 se nepřiměřená rychlost podílí na příčinách dopravních nehod z 16,8%. V první desítce nejčastějších příčin dopravních nehod se rychlost vyskytuje na pátém místě – nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a na šestém místě – nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Samotné překročení rychlostního limitu tedy nepatří mezi statisticky významné příčiny dopravních nehod.

Přesto je nejvíce medializovaným a postihovaným „hříchem“ řidičů právě rychlost. Nejsnáze se totiž hlídá a následně i dokazuje.

Nejvíce aktivní v hlídání a postihování rychlosti jsou obce, jelikož příjmy z pokut a nákladů správního řízení tvoří zisky jejich rozpočtů. Proto se měří na rovných, přehledných úsecích, které jsou bezpečné a dobře průjezdné. To řidiče svádí k trochu vyšší rychlosti, která v daném místě nikoho neohrozí, přinese však provozovateli radaru „zisk“ v podobě náhrady nákladů správního řízení a pokuty. Obce proto zpravidla zřizují úseková měření, aby zlepšily bilanci svého rozpočtu. Jak kdosi v diskuzi na sociální síti trefně poznamenal, je úsekové měření takovým specifickým „městským mýtem“, s bezpečností nijak nesouvisí. Znáte někdo nějaký skutečně nebezpečný úsek pozemní komunikace, kde je instalován radar s kamerou? Já ne.

Město Brno chce zjevně také zlepšit svůj rozpočet, proto plánuje zavedení úsekového měření až na sedmi místech. Skutečným důvodem není špatná bezpečnostní situace v brněnské dopravě, skutečným důvodem je vybrat co nejvíce peněz do městské kasy. Místo toho, aby vedení města udělalo něco opravdu užitečného pro zlepšení bezpečnosti dopravy – osvětlení přechodů, opravení poškozených úseků silnic apod., raději bude pouze účtovat pokuty. To je řešení hodné skutečných dopravních „odborníků“.

Kromě rezidenčního parkování, jako zcela vzorově špatného řešení problémů statické dopravy, se tak k šikaně brněnských řidičů brzy přidá ještě úsekové měření. Pod záminkou imaginární bezpečnosti budou řidiči navyšovat příjmy městského rozpočtu, aby se mohly i do budoucna připravovat nesmyslné projekty, jako typicky závory v centru města.

Jak dlouho budou řidiči – voliči toto snášet?

Jan Mandát, předseda spolku