Zavedení parkovacích zón v Brně je realitou a navrhující politici občanům naslibovali všechno možné, jen aby mohli kasírovat za parkování. Díky fenoménu vidláctví někteří spoluobčané toužebně očekávají, až z brněnských ulic zmizí auta s pražskou, zlínskou, bratislavskou (atd.) registrační značkou, protože očekávají, že se uvolní místo pro ně. Je to omyl.

Předně, od 1. ledna 2016 zákon č. 239/2013 Sb. zavedl možnost ponechat si registrační značku z jiného kraje. Pokud si Brňák koupí auto od Ostraváka, pravděpodobně ho bude dál provozovat se symbolem „T“ na značce. Totéž platí pro auta leasingových společností, jejichž značky mají obvykle kraj původu „A“ nebo „S“. To znamená, že pokud si někdo myslí, že na ulicích najednou vznikne spousta volných parkovacích míst výhradně pro automobily s jihomoravskou registrační značkou, nestane se tak. Tato vozidla tam budou stát nadále.

Jak je to s příslušníky cizích zemích, zejména s našimi slovenskými kolegy? Padl na to dotaz na naší diskuzi.

Odpovědi jsme se nedočkali, magistrát v tom zatím nemá jasno. My jsme se doposud domnívali, že § 23 zákona č. 13/1997 Sb. hovoří jasně:

Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy […] k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obce […]

Zdálo by se, že to cizí státní příslušník vyřeší tím, že si požádá o trvalý pobyt. Ten získá až teprve poté, co tu má přechodný pobyt alespoň pět let (v případě sňatku dva roky). Avšak pokud se nemýlíme, trvalý pobyt mu stejně nepomůže, protože ten nezajistí místo trvalého pobytu. Dle definice v § 10 zákona č. 133/2000 Sb. se místo trvalého pobytu váže na občanství ČR:

Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice […]

Přičemž občan je zde definován jako „státní občan České republiky“. V otázce cizinců se tento zákon odkazuje na zákon č. 326/1999 Sb., který místo trvalého pobytu pro cizince nijak neřeší, pouze v § 87a a dále definuje přechodný pobyt a jeho podmínky.

V Praze na základě tohoto přechodného pobytu povolení k parkování cizincům vydávají, jak je to možné?

Do hry totiž vstupuje i unijní legislativa, jmenovitě článek 20 konsolidovaného znění Smlouvy o fungování EU, jenž zavádí euroobčanství. Takový euroobčan by měl mít teoreticky stejná práva ve všech státech Evropské unie. Je nám například znám judikát 64A 6/2014-20, kdy soud uznal slovenskému občanovi právo volit v brněnských komunálních volbách. Zdali existuje podobné právo získat prostřednictví přechodného pobytu možnost parkovat v zónách pro rezidenty, to nevíme. Obáváme se, že se jedná o šedou právní oblast.

Doufáme proto, že pan náměstek Hollan bude stejně horlivý jako v případě Uberu a nechá soud vnést jasné stanovisko soudní moci i do této problematiky a zóny nezavede dříve, než bude vše řádně prošetřeno.

Za spolek Brno autem Pavel Mises