Z úterní prezentace zavádění rezidentního parkování na Brně-středu jsme si odnesli jeden natolik závažný poznatek, že o něm musíme napsat do zvláštního článku.
O rezidentním parkování politici a úředníci tvrdí, že vyřeší nedostatek míst k zaparkování. S tím nemůžeme souhlasit. Na základě zkušeností z Prahy víme, že celkový počet parkovacích míst naopak ubude, protože zaniknou ne úplně legální (avšak tolerovaná) parkovací místa a plochy budou přebudovány dle parkovací normy. Rovněž očekáváme, že obdobně jako v Praze bude vydáno výrazně více parkovacích oprávnění než bude k dispozici parkovacích míst.
Oproti tomu se předkladatelé rezidentního parkování holedbají, že počet míst bude navýšen díky zavedení zón 30 km/h, protože budou moct rozšířit rozhledové trojúhelníky. Tyto zbytečné zóny budou zavedeny po celé městské části Brno-střed. Manipulaci s rozhledovými trojúhelníky ovšem považujeme za kouřovou clonu, nárůst nových míst je na základě tohoto zásahu marginální a z praxe naopak dobře známe, že parkovací místa po rekonstrukcích ulic citelně ubývají. Rozhledové trojúhelníky přidají na ulici jedno, dvě místa, ale nalajnování vozovky či „zkrášlení veřejného prostoru“ jich sebere deset. Jako typický příklad poslouží naše dokumentace probíhajících změn v okolí filozofické fakulty.
Proto jsem byl překvapen, když na prezentaci Radka Matuszková z Brněnských komunikací (BKOM) prezentovala, že ve třech prvních zónách po zavedení rezidentního parkování zanikne pouze 28 parkovacích stání z celkem 3731. Toto číslo nedávalo smysl, zejména proto, že v parkovací oblasti 1-02, která se má nacházet v blízkosti třídy Kapitána Jaroše, mají místa dle plánu přibýt. Jistě tuto ulici důvěrně znáte, přes den vypadá zhruba takto:
Technicky přece není možné, aby tam vznikla další parkovací místa pouhým překreslením dopravního značení. To se mi zdálo jako podivné, proto jsem se na to paní Matuszkové po diskuzi dotázal a následně vyšlo najevo, jak BKOM došel k těmto číslům. Pracují totiž s projektovaným počtem parkovacích stání, ne s faktickým počtem stojících aut na ulici. Takže v mysli projektanta parkovací místa po jeho zásahu přibývají, zatímco ve skutečnosti v dané lokalitě zaparkuje méně řidičů.
Když my zjišťujeme dopad nějakého stavebního zásahu, spočítáme buďto přímo na místě, nebo na letecké mapě reálný počet zaparkovaných vozů, a pak ho srovnáme s prezentovaným návrhem. Když totéž dělá BKOM, zřejmě nebere v potaz data z dopravního průzkumu a porovnává tak jablka s hruškami, tedy teoretický stav se skutečným. To se pak nemůžeme divit, že jim vychází tak pěkná čísla, kterými pak zlehčují dopady rezidentního parkování na řidiče.
Po zavedení rezidentního parkování očekáváme pokles skutečné parkovací kapacity někde mezi 10 a 20 %. Nemáme to vzhledem k velikosti regulované oblasti spočítané, tento rozsah empiricky odvozujeme od následků zavedení parkovacích zón v jiných městech, na rozdíl od BKOMu alespoň srovnáváme jablka s jablky.
Není to ale jen problém BKOMu, stejně zavádějící čísla uveřejňují v Praze. Tento slajd hodnotil efekt tamějších modrých zón:
Opět jsou zde srovnávána jablka s hruškami a tím pádem jim vychází nesmyslná obsazenost nad 100 %. Prezentované úspěchy trefně okomentoval jeden z účastníků diskuze: „Nevím, jestli nejezdíte do jiné Prahy než já, ale místní tam stále mají problém zaparkovat a zóny placeného stání parkovací kapacitu nerozšířily.“
Dovolím si ještě zmínit, že v těch tisícovkách neparkujících řidičů jsou započítáni i ti, kteří se Praze začali vyhýbat obloukem. Včetně mě: když jsem se vracel hladový ze služební cesty, tak namísto abych podpořil nějakého místního restauratéra a zastavil se na oběd ve městě, raději jsem využil proklínané rychlé občerstvení v obchodním centru Chodov na D1. Tuším, že místní Zelení s tímhle vedlejším efektem úplně nepočítali.
V navazujícím článku se zamyslíme nad absurditami, které rezidentní parkování v Brně přinese.
Pavel Mises, spolek Brno autem
