Archiv autora: Brno autem

Dnes (19. ledna 2017) jedná Sněm starostů jednotlivých brněnských městských částí. Na pořadu jednání je také návrh harmonogramu projednání základních dokumentů k realizačnímu projektu na rezidentní parkování. Dostal se nám do rukou podklad jednání. Zaujal nás zejména uvedený Fond mobility. Na schůzce 5. září 2016 nás náměstek primátora Bc. Matěj Hollan informoval, že v rámci budování rezidentního parkování bude zřízen i tento fond. Prostředky získané z poplatků za rezidentní parkování (a nejspíše i vybraných pokut) podle něj měly být do tohoto fondu převáděny a následně reinvestovány zpět řidičům na parkovací místa a dopravní opatření. Podle aktuálně dostupných materiálů má být využití prostředků fondu však zcela odlišné: opatření pro pěší a cyklistickou dopravu, BESIP (zkvalitnění zastávek MHD, pěší doprava – bezpečné přechody, bezpečná cesta do školy, K+R u ZŠ a MŠ, apod.), zajištění obslužnosti P+R hromadnou dopravou, k propagaci mobility v souladu s Akčním plánem udržitelné městské mobility pro město Brno, poskytování finančního příspěvku na výstavbu veřejných parkovacích míst statutárního města Brna, finanční zajištění organizace dopravy v klidu a budování, údržby a provozu (aktivit) Městského parkovacího systému (dále jen „MPS“) prostřednictvím Organizátora dopravy v klidu pověřeného Radou města Brna, refundace MČ za nerealizovaná vyhrazená parkovací stání ve smyslu nařízení statutárního města č. xx/2017, kterým se vymezují místní komunikace … (nerealizované příjmy z místních poplatků ve výši nejvyššího příjmu vypočteného za roky 2012-2016). Investice do parkování jsou v tomto výčtu až na...

Minulý týden (12. ledna 2017) jsme jako první prostřednictvím zprávy od naší čtenářky informovali o incidentu v parkovacím domě Domini park, kdy závada mříže znemožňovala výjezd zaparkovaných vozidel. K celé události se provozovatel, Brněnské komunikace, a.s., vyjádřil prostřednictvím tiskové...

Špatná situace s parkováním v centru Brna je asi všeobecně známá a není nutné ji zde tedy nějak blíže popisovat. V dlouhodobém horizontu se vedení města snaží tuto problematiku řešit zavedením velmi nešťastného projektu rezidenčního parkování. V krátkodobém horizontu se ale čas od času přijímají docela rozumná opatření, jako typicky povolení parkování v ulici Údolní. Tam se v minulosti parkování běžně tolerovalo, než se z této ulice (a dalších jiných) stalo rýžoviště pokut a poplatků za odtahy. Zlé jazyky tvrdí, že povolení parkování v Údolní souvisí s Nadací Partnerství, která tam shodou náhod sídlí a která je ideově spřízněna s nynějším zeleným vedením magistrátu. Ale samozřejmě to může být čistě a jenom náhoda. Bez ohledu na tyto okolnosti je ale povolení parkování v Údolní velmi racionálním a správným krokem. Bohužel v jiných ulicích, kde by bylo parkování rovněž potřebné, se velmi intenzivně odtahuje. Typickými příklady jsou ulice Veveří a nově také Dukelská třída v Husovicích. Problematika Veveří je už poměrně stará, odtahy v Husovicích začaly nově někdy na konci roku 2015 a po krátké odmlce opět začaly. Že důvodem není úplně tak dodržování zákona jako spíš naplnění městské kasy trefně vystihuje článek v Severníku 2/2016. Situaci komentuje radní Brna-severu Martin Cibula, podle kterého je jedním z důvodů odtahů v Dukelské právě zakoupení nových odtahových vozidel Brněnskými komunikacemi. Dukelskou a Veveří spojují tři podstatné věci – v první řadě není mezi chodníkem a tramvajovými kolejemi dostatek místa, aby bylo parkování v souladu se zákonem (§ 27 odst. 2 zákona...

Boj proti rychlé jízdě je jakousi podivnou mantrou všech bojovníků za „bezpečnost“ na silnicích. Přitom ze statistik jednoznačně vyplývá, že samotné překročení rychlostního limitu není příliš častou příčinnou vzniku dopravních nehod. Podle oficiální statistiky PČR za rok 2015 se nepřiměřená rychlost podílí na příčinách dopravních nehod z 16,8%. V první desítce nejčastějších příčin dopravních nehod se rychlost vyskytuje na pátém místě – nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a na šestém místě – nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky. Samotné překročení rychlostního limitu tedy nepatří mezi statisticky významné příčiny dopravních nehod. Přesto je nejvíce medializovaným a postihovaným „hříchem“ řidičů právě rychlost. Nejsnáze se totiž hlídá a následně i dokazuje. Nejvíce aktivní v hlídání a postihování rychlosti jsou obce, jelikož příjmy z pokut a nákladů správního řízení tvoří zisky jejich rozpočtů. Proto se měří na rovných, přehledných úsecích, které jsou bezpečné a dobře průjezdné. To řidiče svádí k trochu vyšší rychlosti, která v daném místě nikoho neohrozí, přinese však provozovateli radaru „zisk“ v podobě náhrady nákladů správního řízení a pokuty. Obce proto zpravidla zřizují úseková měření, aby zlepšily bilanci svého rozpočtu. Jak kdosi v diskuzi na sociální síti trefně poznamenal, je úsekové měření takovým specifickým „městským mýtem“, s bezpečností nijak nesouvisí. Znáte někdo nějaký skutečně nebezpečný úsek pozemní komunikace, kde je instalován radar s kamerou? Já ne. Město Brno chce zjevně také zlepšit svůj rozpočet, proto plánuje zavedení úsekového měření až na sedmi místech. Skutečným důvodem není špatná bezpečnostní situace v brněnské dopravě, skutečným...

Zastupitelstvo města Brna včera (13.12.2016) schválilo bod jednání číslo 36 – posouzení projektu “Parkovací systém”. V praxi to znamená další krok směřující k uzavření centra Brna závorovým systémem a to za astronomickou částku 92.227.000,- Kč. V rámci připomínek občanů vystoupil na jednání zastupitelstva místopředseda našeho spolku David Pokorný s následujícím příspěvkem: Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, jmenuji se David Pokorný a jsem aktivním členem spolku Brno autem. Poslední dobou jsem bohužel z vašich kroků, a hlavně z kroků Rady v oblasti dopravy velmi rozpačitý. A tou pověstnou poslední kapkou, která mě přiměla veřejně promluvit na dnešním zastupitelstvu je bod číslo 36 ‘Projekt Parkovací systém – posouzení projektu, návrh rozpočtového opatření’, který je součástí doporučeného programu právě probíhajícího jednání. Z dokumentů, které mám k dispozici, jsem pochopil, že se jedná o zavedení kamerového a závorového systému okolo historického centra Brna. Závory by se měly nově objevit v ulicích Solniční, Dvořákova a Orlí, kamery pak v dalších čtyřech vybraných lokalitách. Projekt já osobně považuji za zbytečný, jelikož vjezd do centra města je již nyní dostatečně regulován systémem pěších zón a zón s dopravním omezením. Například vjezd do části Veselé, potažmo Dominikánského náměstí, dnes intenzivně hlídá městská policie. Na kritických místech by tedy dle mého stačilo zvýšit přítomnost strážníků. Ovšem hlavní důvod, proč s takovýmto řešením zásadně nesouhlasím, je jeho enormní cena. O těchto restrikcích se začalo mluvit už letos v březnu, kdy bylo slíbeno, že...