Archiv autora: Brno autem

Spolek Brno autem vám jako první přináší informace k plánovanému zavádění systému rezidentního parkování. Ptali jsme se za vás a máme tak k dispozici některé informace ještě před oficiálním startem informační kampaně 1. září. Něco se tedy brzy dozvíte oficiální cestou. Podle toho, co dosud víme, je záměr rezidentního parkování v mnoha ohledech neurčitý: magistrát veškeré aspekty neprojednal a vyhrazuje si prostor pro změnu. Nejsou zatím ani stanoveny ceníky plateb za parkování, ovšem je jasné, že za parkování v Brně se platit bude ve větší míře, než dosud. Rezidentní parkování se bude zavádět po etapách. V první fázi (1. května 2017) to potká centrum města, ve druhé fázi (1. září 2017) další oblasti Brna-středu a dále se bude šířit do Králova Pole a Nového Lískovce a postupně dál. Rezidentní parkování si všechny městské části nepřejí; dosud není jasné, kde všude bude a v jakém rozsahu: v některých lokalitách se uvažuje pouze o částečném zavedení. Město bude rozděleno na oblasti (zóny). Jedna taková oblast bude pokrývat několik málo ulic a předplatitel bude moct za fixní roční poplatek zaparkovat ve své zóně, nebo v nějaké z navazujících. Výjimkou bude zóna 1-01 (historické centrum Brna), kam bude omezeno parkování (a nejspíše i vjezd) pouze pro místní. Čistě modré zóny (pouze pro rezidenty) jako v Praze se zřizovat nebudou, budou naopak  kombinované – v jedné zóně by přes den ideálně měl zaparkovat rezident (fyzická osoba s místem trvalého pobytu v...

Přinášíme vám několik postřehů k rezidentnímu parkování od našeho podporovatele. Autor si nepřeje být jmenován. Před pár měsíci jsem se zúčastnil „veřejné diskuse“, kde vedoucí odboru dopravy magistrátu, Ing. V. Bielko, představoval plán zavádění rezidentních parkovacích zón. V úvodu jsme se mimo jiné dozvěděli, že na magistrátu na tom prý již „dělají“ devět let. Klíčový dojem z celé prezentace je ten, že celý projekt je především výmysl úředníků magistrátu. Pozoruhodné je už jen to, že tak zásadní zásah do života občanů města představoval úředník a ne zvolený politik. Otázka jistě je, proč politici z minulého i současného vedení projekt nijak nerozporují nebo rovnou podporují. Vysvětlení je snadné a nepřímo zaznělo i v zmíněné prezentaci: úředníci totiž slibují, že „vedlejším“ efektem projektu bude výrazný nárůst občanů přihlášených v Brně k trvalému pobytu (Ing. V. Bielko tuším zmínil číslo 10.000 – těžko říct, jak k tomu došel). A co plyne z více přihlášených k trvalému pobytu? Dost peněz navíc do městského rozpočtu. A to je lákadlo, kterému málokterý politik odolá. Bude víc peněz na rozdávání různým kamarádům z neziskovek na rozmanité „projekty“ nebo na uplácení vybraných skupin voličů. Podstata je v tom, že podle zákona může mít rezidentní parkování jen osoba s trvalým pobytem v místě. Takže úředníci tímto projektem zdůvodňují svoji existenci a politici jim jsou na ruku pod vidinou peněz, které budou moci rozházet. Sám Ing. V. Bielko přitom nechtěně přiznal, že klíčovým problémem je samozřejmě málo míst a to se zavedením zón...

Městská část Brno-Vinohrady se odmítla zapojit do systému rezidenčního parkování. Článek místostarosty Mgr. Jiřího Karáska velice trefně vystihuje proč. Text byl otištěn v květnovém vinohradském Informu, přinášíme část věnovanou právě rezidenčnímu parkování. Rezidentní parkování Stejně jako všechny městské části tak i Vinohrady obdržely v únoru loňského roku magistrátní výzvu k vyjádření se k realizaci zavedení rezidentního parkování přičemž tato výzva již obsahovala i patřičně zformulované (sic!) odpovědi a to ve formátu – m. č. požaduje / nepožaduje zavedení rezidentního parkování. K výzvě byl přiložen dokument Záměr realizačního projektu ke Strategii parkování ve městě Brně. Přiložený dokument je však nazýván dokumentem ze setrvačnosti. Po stránce obsahové jde spíše o kompilaci obecně platných tvrzení často ideologicky silně podbarvených s popisem jinde zavedených systémů (často ovšem nepřenosných) Souhlasem s výzvou na zavedení rezidentního parkovaní by byl podepsán bianco šek bez větších možností dalšího ovlivňování dění v řešení dopravy v klidu na Vinohradech. Otevřelo by to dveře k nejrůznějším experimentům s placeným parkováním (karta rezidenta) a ještě více placeným parkováním (karta abonenta, návštěvníka atp) to vše za současného výrazného snížení !!! počtu parkovacích míst nově vyznačovaných podle dnes platných norem. Navíc se obávám že, platby za pouhé vystavení parkovacích karet by postupně narůstaly až k několika tisícovým částkám a tyto příjmy by dále byly směrovány nikoliv na Vinohrady (kde by snad mohly být přínosem) ale přímo do pokladny magistrátu. Zdůrazňuji, že vlastnictví parkovací...

Pokud pomineme to, že kauza, která „hýbe Brnem“, je pro zbytek světa banální, můžeme říci, že problém magistrátních vozů a jimi najetých kilometrů momentálně Brnem tak trošku hýbe. Je na ní frapantních několik skutečností: ačkoliv je jasné, že vozy neužívají sami, oba pánové náměstci Hollan a Ander najedou příliš mnoho kilometrů na to, že jinak horují pro ono pověstné „zklidňování dopravy“. Nikdo neví přesně, co takové zklidňování znamená, věta: „Dopravní zklidňování ulic v centrech měst vede k tomu, že se veřejný prostor stává příjemnější…,“ [1] má nulovou informační hodnotu a nepoznáme z ní, co se ve skutečnosti v Brně plánuje. Zdá se ovšem, že z toho do budoucna kouká to, že běžní občané nebudou moci svými vozy jezdit do města tak jako dnes. Otázkou je, proč se má něco takového dít, a kde se pánové Hollan a Ander inspirovali. V zemích západní Evropy jistě ne, protože tam vědí, že životnímu prostředí (a tím pádem i lidskému zdraví, tuto souvislost je třeba brát v potaz) škodí nejméně ta doprava, která v pořádku a rychle dosáhne svého cíle a zaparkuje. V německém městě na francouzském území, citadele to nejevropštější z evropských, ve Štrasburku, zaparkujete hned vedle katedrály. Asi jako kdyby v Brně byly podzemní garáže na Náměstí Svobody. V Heidelbergu můžete parkovat hned pod radnicí, v Mannheimu téměř všude, jen u nádraží čeká přes 600 parkovacích míst. Ve Vídni, pochopitelně, hned pod Operou. Všechno to jsou významná i historická města, v určitých ohledech Brnu podobná....